S novým rokem se vždy neodmyslitelně pojí novoroční předsevzetí. Dáváte si nějaká? My s Ondrou jsme si letos podruhé některá sepsali. Loni se nám všechna splnila, i když pro někoho mohlo jít o obyčejné věci jako "jet spolu na dovolenou" či "nechat se tetovat", ale pro nás to byly právě ty maličkosti, to krásné, co jsme spolu ten rok chtěli zažít.

Letos jsme si to trochu opepřili co se předsevzetí týče. Jen mám pocit, že jsme zapomněla na to nejdůležitější a to "naučit se odpočívat". To já totiž nějak neumím, nebo spíš mě rodiče naučili neustále něco dělat. Protože přeci "celý den se flákáš, tak aspoň udělej to a to".... Já jsem moc ráda, že mě naučili pracovitosti, ale v poslední době mám pocit, že když dorazím domů z práce, tak si jen přidělávám další a další úkoly. A o víkendech to není jiné, ani si nepamatuji, kdy bychom něco nepodnikali nebo nezařizovali. Přála bych si se celý víkend jen proválet v posteli u filmů, ale nějak mi to nejde.

Nevím, jestli to někdo také máte, ale když mám chvilku, kdy si jen tak brouzdám na internetu, nebo koukám na televizi, tak mám výčitky. Mám výčitky, protože jsem si v tu dobu mohla zacvičit, něco se naučit nebo zachránit planetu. Nevím zda je to tlakem okolí nebo celkově společností, která nám neustále předhazuje, jak má mít žena po pětadvacítce skvělou kariéru, mluvit plynně třemi jazyky, vařit jako pro krále, vychovávat 2 děti a mít postavičku jako modelka.

A tak si říkáte, že přeci není čas ztrácet čas lenošením. Nakládáte si na svá bedra nesmyslné množství úkolů a především sama sebe odsuzujete za to, že je nedáváte. To mě u mne samotné nejvíc štve. Neumím se za nic pochválit a říct si, že jsem v něčem opravdu dobrá. A tak neodpočívám a trochu z toho už šílím.

Jak já mým klukům závidím :)

Ráda bych vás požádala o radu, nápad nebo tip, jak vypnout a pořádně si vnitřně odpočinout. Budu šťastná za cokoliv :)