Další týden za mnou a tentokrát to zas až takový úspěch nebyl. Hold tvrdá realita se začíná projevovat - sem tam uklouznutí při jídle, vynechání cvičení a především ta hnusná zákeřná teta Irma (viz Partička IT).
V rámci naších jednodenních dovolených jsme se tentokrát opět vydali do přírody. Poslední dobou ji vyhledávám mnohem častěji. Možná je to tím, že se necítím dobře mezi větším množstvím lidí (čti 5 a více a pořád se to zužuje), nebo je to jednoduše tím, že příroda je jediné místo, kde opravdu relaxuji.
Další týden za mnou, pořád pokračuji a držím se. Řekla bych, že z velké části je to i kvůli vám, protože vám chci na rovinu ukázat, co vše se skrývá za tím, mít vysněnou postavu.
Takže první týden za mnou. Přešla jsem opět na své tréninky 4x týdně a snažím se dodržovat vyváženou stravu.
I takto může vypadat zdravá snídaně - proteinovo, špaldové lívance s datlovým sirupem :)
Tak tu máme další pondělí. A opět jsem ve fázi, kdy si již po několikáté říkám, že dnes začnu cvičit. Na rovinu, pěkně jsem se na to svoje cvičení a jídelníček vykašlala. A opět se cítím pod psa. Jsem věčně opuchlá a nafouklá, z jídla je mi zle a ani nemluvím o tom, jak ve svých očích vypadám :D
Letos jsme se rozhodli pro dovolenou v trochu jiném duchu. Po zklamání z Thajska (můžete si přečíst ZDE) jsme si řekli, že letos zůstaneme doma. Ale to bychom nebyli my, abychom si alespoň někam nevyjeli. A tak jsme využili červencových svátků a zajeli do Krkonoš.
Po dnešním zážitku se s vámi opět musím podělit o pár postřehů. Žijeme v éře počítačů, moderní techniky, robotů, ale neustále všechno tiskneme. A nejlépe hned v několika kopiích. Je úžasné, jak jsme schopni se spojit k záchraně delfínů, zastavení kácení deštného pralesa v důsledku pěstování palmy olejné či odstraňovat odpad z řek. Ale denně se každý setkáváme s tím, jak ničíme lesy tím nejprostějším způsobem a to jest plýtváním papírem.
Musím se vám pochlubit, máme zahradu :) Jsem z toho nadšená jak dítě o Vánocích.
Já jsem totiž farmář v duši měšťáka.
Jak už možná víte z mých předchozích článků, tak u nás proběhlo stěhování. A to má jednu velkou výhodu, s novým bytem může přijít spousta nových věcí a to především dekorací. Rozhodně Vás nenabádám, aby jste okamžitě naběhli do obchodů a naplnili své košíky věcmi, které "potřebujete". Chci Vám spíše sepsat nějaké typy, jak si oživit nový, ale i váš současný byt.
Dneska to nebude moc pozitivní povídání. Hold jak říkám, slunce taky nesvítí každý den a občas se prostě tak nějak všechno sejde a vy máte chuť se doma jen zahrabat do peřin a vylézt až tak za dvacet let.
Jak jsem slibovala minule, tak přináším podrobnější verzi mého cvičebního plánu. Opět opakuji, že nejsem fitness trenér a můj tréningový plán je přebraný z internetu a upravený pro mé potřeby.
Na vytvoření cvičebního plánu není nic složitého. Horší je jeho dodržování :D
I takhle může vypadat oběd "sportovce"
Jak někteří z vás již vědí, tak jsme nedávno začali s Ondrou opět chodit do fitka. Moje první návštěvy fitka začaly již na začátku letošního roku, kdy jsem sama navštěvovala dámské fitko, a při první příležitosti jsem toho taky nechala. Neměla jsem žádný plán, ani cíl a to byla chyba. Proto jsem se rozhodna vám sepsat nějaké mé tipy a poznatky.
Krásný den všem! Vím, že jsem sem dlouho nic nepřidávala, ale nějak nebyl čas a ani inspirace. Dneska jsem se tedy rozhodla sepsat pár novinek z mého života.
Pondělky jsou vždy náročné, ale občas mám pocit, že se mi snaží naprosto nekompromisně podlomit kolena. Dnešní den přitom začal tak pěkně, probuzením v jednu ráno. To je tak, když mají všichni vaši sousedé malé děti a rozhodnou se, že nejlepší způsob jak reagovat na dětský vztek, je nechat ho pořádně vyřvat. No neznám lepší budíček :D
Dnes jsem si přečetla velmi "zajímavý" článek o vegetariánském řeznictví z Berlína, nabízející hovězí hamburger bez masa. Já osobně nemám nic proti vegetariánům, veganům, frutariánům, vitariánům a dalším odnoším speciálního stravování, ale co je moc je příliš.
Dneska bych chtěla vzdát hold našim matkám! Ženám, které jezdily autobusem s kočárkem, dvěma caparty, hromadou nákupů a nikdy nikoho neobtěžovaly s tím, aby jim pomohl dostat se dovnitř nebo ven. Matkám, které nás slušně vychovaly, abychom si vážili starších a pomáhali bezbranným. Matkám, které se místo odpoledního kafíčka s kamarádkami věnovaly své rodině, vaření či uklízení.
Krásný den přeji všem! Hned na úvod musím říci, že dnes to nebude žádné veselé povídání z dovolené či výletů. Hold s novým rokem přišla i "krutá" realita. Slovo krutá opravdu patří o uvozovek, protože jak se říká "Jaký si to uděláš, takový to máš" a člověk by si neměl neustále ztěžovat.
Vím, že jsme národ od přírody remcavý a nic nám není dost dobré, nikde není všeho dost a u toho prokletého souseda je tráva vždy zelenější. Ale pojďme se trochu víc soustředit sami na sebe.
Pojďme si zase něco povědět o tom, jak to ve skutečnosti v dnešním světě je. Je naprosto úžasné, že v dnešní době máme možnost studovat. Ať už bereme v potaz nepřeberné množství středních i vysokých škol, dále pak různorodost studijních oborů, až po možnost studia na zahraničních školách. Jako malá jsem od babičky a dědy slýchávala o tom, jak to bylo za komunistů problematické. I když i dnes se můžete setkat s tím, že někteří starší v autobusech handrkují „To za komunistů…“ a vychvalují tuto dobu skoro až k nebesům. Ano, bylo fajn že jste dostali práci. A ano, také bylo super, že jste dostali k té práci byt, aby jste se postarali o svoji rodinu. Ale… A to je přesně ono, mnozí si neumí srovnat ty možnosti dnes a dříve. Ale máme se opravdu líp??
S novým rokem se vždy neodmyslitelně pojí novoroční předsevzetí. Dáváte si nějaká? My s Ondrou jsme si letos podruhé některá sepsali. Loni se nám všechna splnila, i když pro někoho mohlo jít o obyčejné věci jako "jet spolu na dovolenou" či "nechat se tetovat", ale pro nás to byly právě ty maličkosti, to krásné, co jsme spolu ten rok chtěli zažít.
