Thajsko - země kontrastu. Přesně to tuto zemi vystihuje. A jak to začalo, tak to i končí. S naprosto smíšenými pocity. 

Vedle divoké přírody se i nadále rodí přímořské rekreační zóny. Stejně jako všude jinde si lidé tento kraj podmaňuji a já nevím, jaký z toho mám mít pocit. Mám mít radost z toho, že je naše společnost tak vyspělá a já mohu tyto krásy vidět na vlastní oči? Nebo být smutná z toho, že právě ta stejná společnost kácí lesy, domestikuje divoká zvířata a staví velká sídla, jen proto, aby byl turista spokojen. 


Rozhodně ve mě Thajsko něco zanechalo. Ať už je to ohromující pocit z krásné divoké přírody, kterou máte skoro za humny, či naprosté vnitřní uspokojení skrze chrámy, které na vás zapůsobí nepopsatelným dojmem. I když by se z předešlých článků mohlo zdát, že tu to nestojí za navštívení, tak právě naopak. Pokud sem zavítáte, navštivte všechna místa, ale mějte oči otevřené a sundejte si růžové brýle. Dívejte se pořádně kolem sebe a poznejte jak tu žijí obyčejní lidi a co se skrývá za všemi nabízenými turistickými atrakcemi. Realita hold není bílá ani černá, je to realita a v té vždy bude jak dobré, tak špatné. 



Ale Thajsko neboj se, jednou až k tomu dospějeme, tak ti dáme druhou šanci. Ale tentokrát se podíváme na sever, do "tradičního" Thajska. Pokud do té doby také nebude přizpůsobené a upravené pro turisty.